Občas svými články reaguji na některé dotazy, které se kolem investování objevují stále dokola a týkají se oblastí, kde plno lidí nemá zcela jasno. Podívejte se např. na článek o poplatku za měnovou konverzi nebo o tom, že nejefektivnější řešení nemusí vždy být také to nejlepší.
Tento článek je dalším z nich. Často opakuji, že investování napřímo přes brokera je to nejlepší řešení z hlediska dlouhodobých nákladů a potenciálních výnosů. Ale také si uvědomuji, že tak jednoduché to není. Brokeři jsou pro značnou část populace stále velká neznámá. Mnoho lidí neví, jak brokeři fungují a oprávněně se opakovaně ptají, jestli je investování přes tyto platformy bezpečné.
Zaznívají pochyby, jestli je bezpečné mít u nich větší objemy peněz, když je pojištění tak malé. Nebo nejistota v tom, co se stane, když broker zkrachuje. A patří mi vlastně ty cenné papíry, které si přes brokera koupím? Ty divné názvy jako XTB, eToro, Degiro, T212, Interactive Brokers, e-Broker, Patria vůbec neznám a nezní mi zrovna důvěryhodně. U banky sice zaplatím o něco víc, ale je to pro mě známá a věrohodná instituce.
Cílem tohoto článku je na faktech ukázat, že investování přes brokera je nejen výhodné, ale i bezpečné. Pojďme na to.
Obsah článku
ToggleCo to je broker?
Obchodník s cennými papíry, neboli broker, je obchodní společnost, jejímž hlavním předmětem podnikání je zpřístupňovat obchodníkům a investorům kapitálové trhy.
Broker je obchodní společnost, jejímž primárním cílem je generovat zisk. Bez něj nemůže dlouhodobě přežít. A pokud ho negeneruje a nedaří se jí, tak, stejně jako kterákoliv jiná společnost, může zkrachovat. Což je něco, co představuje velkou nejistotu pro mnoho lidí a raději tak investují přes banku nebo nějakou investiční společnost na radu svého finančního poradce.
Nicméně i banka může zkrachovat. To jsme v globálním měřítku viděli např. během hypoteční krize 2008. Český bankovní sektor je velmi stabilní, ale i zde jsme byli svědky nedávného krachu Sberbank CZ v roce 2022. Stejně tak může zkrachovat kterákoliv investiční společnost. Nebo vám s vašimi penězi prostě zmizet. To se děje dnes a denně a je to oblíbené téma pro mainstreamová média.
Pokud by vás zajímal extrémní příklad, tak se podívejte na Bernieho Madoffa. O tomto případu je i skvělá dokusérie na Netflixu.
K hypotetickému krachu brokera se dostaneme dále v článku. Nejdřív si pojďme projít základní informace o tom, jak brokeři fungují a v čem je investování přes ně jiné, než přes klasické investiční společnosti a banky.
V čem je investování přes brokera výhodnější
Pokud investujete přes brokera, tak vlastně investujete nejvíce napřímo, jak běžný člověk investovat může. Vy jste ten, kdo si rozhoduje o všech obchodech se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Broker vám neposkytuje žádnou investiční strategii ani vám nic nedoporučuje. Jeho hlavní role je vám poskytnout možnost vstoupit na kapitálový trh a obchodovat s nabízenými finančními instrumenty.
Jestli pak budete obchodovat s komoditami a kryptoměnami na páku 1:30 nebo budete jen dlouhodobě nakupovat fyzické světové ETF pomocí metody DCA, to je zcela čistě jen na vás a na vaši zodpovědnost.
A jelikož je broker vlastně jen prostředník, tak tomu odpovídá i fakt, že investování přes něj je mnohem levnější než investování přes banku nebo investiční společnost.
Banky a investiční společnosti totiž většinou nabízejí investiční produkty, které jsou spravované portfolio manažerem, který má u sebe tým analytiků. Pokud tedy investujete přes ně, tak své peníze vlastně svěřujete do rukou několika lidí a věříte, že s nimi naloží správně a v souladu s investiční strategií daného fondu. Oni už pak ale provádí obchody dle svého uvážení a vám to jednou za nějaký čas reportují.
A za to si samozřejmě účtují relativně vysoké poplatky. Většinou ve formě procentuální hodnoty z vašeho celého portfolia, případně si vezmou podíl z výnosu nebo zaplatíte vstupní poplatek. Ideálně všechny tyto poplatky najednou.
Takže investice přes brokera je levnější (v dlouhém horizontu dokonce výrazně levnější), ale zodpovědnost za provedené obchody a celkovou strategii je čistě na vás. Banky a investiční společnosti tuto zodpovědnost výměnou za vyšší poplatky berou na sebe.
Kdo vlastní cenné papíry koupené přes brokera?
Občas vídám a slýchám pochyby o tom, jestli cenné papíry pořízené přes brokera vůbec vlastní daný investor. Odpověď na tuto otázku je taková vachrlatá. Ano i ne.
Technicky to většinou funguje tak, že se cenné papíry investorů sdružují na sběrném účtu, tzv. omnibusu. Tam je ke každému cennému papíru přiřazena identita jeho majitele, aby bylo odlišitelné, co je čí. Není to ale tedy tak, že by každý investor měl svůj oddělený účet, na kterém by se mu hromadily jen jeho investice.
Pokud máte cenné papíry zapsané na omnibusovém účtu, tak k nim máte všechna základní práva. Vlastnické právo, právo na dividendy, můžete je kdykoliv prodat nebo přesunout k jinému brokerovi.
Pozor, neplést s CFD (contract for difference) instrumenty nebo deriváty typu opce apod. V jejich případě nic nevlastníte. Jen vsázíte na pohyb daného instrumentu nahoru nebo dolů v rámci nějakého času a vlastně hrajete s brokerem hru, ve které většina obchodníků prodělává. V tomto článku se držme jen o klasických nákupů a prodejů fyzických cenných papírů.
Dají se cenné papíry koupit „opravdu napřímo“?
Hlavním účelem omnibusových účtů je zjednodušení administrace a stlačení poplatků na minimum. Představte si, že jako broker máte stovky tisíc klientů a každý z nich má samostatný účet s přehledem jím vlastněných cenných papírů. To je samozřejmě velmi nákladné a náročné na administraci.
Např. v obchodních podmínkách brokera e-Broker od FIO banky se píše:
Sběrný účet je účet, který je veden třetí osobou na jméno obchodníka s cennými papíry, avšak je na něm evidován majetek zákazníků obchodníka. Sběrné účty mají sice pro zákazníky obchodníka z uživatelského hlediska nezanedbatelné výhody, s jejich použitím jsou však spojena i určitá zvýšená rizika, o nichž Vás dále informujeme.
Pokud chcete cenné papíry opravdu vlastnit na své jméno na odděleném investičním účtu, tak i to někteří brokeři nabízí. Nicméně výhody s tím spojené (alespoň pro běžného retailového investora) nejsou až tak významné (alespoň tedy za běžné situace, kdy se nic nesemele) a poplatky jsou pak samozřejmě výrazně vyšší.
Na už zmíněném e-Brokerovi od FIO banky si můžete české cenné papíry pořídit na svůj majetkový účet vedený u CDCP (Centrální depozitář cenných papírů) a stanete se tak jejich přímým vlastníkem. Podle webu FIO ale takto nelze nakoupit třeba americké akcie a vlastně obecně akcie na zahraničních trzích. Akcie amerických firem klientů e-Broker jsou vedeny na sběrných účtech v depozitáři Pershing LLC, německé akcie jsou u CACEIS Bank S.A., Germany Branch – člen skupiny Crédit Agricole, maďarské zase u Concorde Értékpapír Rt.
Custodian
Instituce zmíněné v předchozím odstavci jsou tzv. custodi. Custodian je označení pro firmu, která (kromě jiného) vede přehledy o investicích klientů obchodníků s cennými papíry. Je to tedy společnost, u které brokeři ukládají na své jméno prostředky svých klientů.
Custodian je právně odpovědný brokerovi a jejich vztah se řídí právním řádem státu, kde sídlí custodian. A jak vidíte z příkladu výše, custodianů, u kterých reálně leží vaše investice, může být celá řada dle počtu zemí, ve kterých jsou vámi držené cenné papíry kotované.
Toto jsou skutečnosti, které, dovolím si tvrdit, si většina malých investorů neuvědomuje. Nebo respektive ani neví, že by něco takového měli řešit nebo se o to zajímat. Ono, dokud všechno funguje hladce, tak není potřeba se o to zajímat. Ale v případě problému už může být pozdě.
Jsou mé vklady a investice nějak pojištěné?
Zkrácená odpověď na tuto otázku je ano. Základní ochranu vašeho majetku na účtu u brokera můžeme rozdělit na 2 části. Pojištění vkladů a oddělení majetku brokera od majetku investorů.
Pojištění vkladů
Klíčovým slovním spojením z hlediska pojištění vkladů je garanční fond. Na jeho stránkách se dočtete následující:
Garanční fond zajišťuje výplatu náhrad zákazníkům obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou schopni plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům
Garanční fond není státním fondem, zdrojem majetku jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry.
A dále se dočtete, že poskytuje náhradu do 90 % nevydaného majetku odpovídající protihodnotě 20 000 EUR.
Garanční fond se řídí směrnicí Evropské unie 97/9 EU, která je závazná pro všechny členské státy EU. Pokud tedy váš broker sídlí v EU, je váš majetek automaticky pojištěn do výše 20 000 EUR, tedy asi 500 000 Kč.
Důležité také je, že každá země má svůj garanční fond. V seznamu institucí, které přispívají do českého garančního fondu tak tyto zahraniční brokery jako XTB, Degiro nebo T212 nenajdete.
Například vklady u XTB jsou zajištěny systémem kompenzace ve shodě s požadavky polského zákona definující Obchodování s finančními instrumenty ze dne 29. července 2005. Prostředky jsou vymahatelné klientem u Státního depozitáře cenných papíru v Polské republice.
Na jejich webu se pak dočtete, že vklady jsou pojištěny ze 100% do 3 000 EUR a za 90% nad tuto částku až do výše 22 000 EUR. Celkem tedy 20 100 EUR.
A ještě pro zajímavost, prostředky kumulované v garančním fondu pochází z provizí jednotlivých obchodníků s cennými papíry. Např. za rok 2023 musí každý obchodník přispět 2% z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté finanční služby. Nejméně 10 000 Kč.
Oddělení majetku
Je moc hezké, že nám EU takto garantuje ochranu vkladů. Má to ale jedno velké ale. 20 000 EUR je strašně málo!
Pokud máte nějaké dlouhodobé finanční cíle, tak s obrovskou pravděpodobností budete mít jednou nainvestováno mnohem více než 500 000 Kč, což je při současném kurzu ekvivalent zhruba 20 000 EUR. K čemu vám pak je garanční fond, který vám vyplatí maximálně 500 tis., když přijdete třeba o 10 milionů? No, skoro k ničemu.
Naštěstí tu je ještě jeden, pro investory mnohem důležitější, pilíř ochrany. A tím je povinnost oddělení majetku investorů od majetku brokera. Už jsem to nakousl výše. Buď jsou vaše investice uložené u nějakého custodiana, resp. custodianů (když máte investice z více zemí) nebo přímo u depozitáře, pokud vlastníte daný cenný papír napřímo. Ten druhý případ je u malých investorů mnohem méně častý. Pravděpodobně je máte u jednoho nebo několika custodianů.
I přesto, že se sběrné účty vedou na jméno brokera, tak prostředky na nich uložené jsou majetkem investorů a ze zákona se nesmí míchat s majetkem brokera. Tím pádem broker nemůže používat vaše prostředky na své investice, pokrývání nákladů nebo placení dluhů.
Co se stane v případě krachu brokera?
To je dobrá otázka a jsem rád, že se ptáte. Bohužel zatím neexistuje mnoho případů, které by se daly zkoumat. Resp. bohudík, ale pokud bychom ty krachy už měli za sebou, tak bychom alespoň věděli, co se v takovém případě reálně děje.
Dejme nyní stranou ty klasické investiční podvody, které se v médiích objevují pravidelně. Pokud se vám něco takového stane, tak s tím asi nic neuděláte. V případě, že vám s vašimi prostředky jednoduše zmizí, tak s tím nepomůže ani povinnost oddělování majetku. Pak máte bohužel smůlu a můžete jen doufat, že bude jednou nastolena spravedlnost v trestněprávním procesu.
Proto zcela základní ochranou vašich investic je vybírat si věrohodné obchodní partnery a nehonit se za každou cenu za co nejnižšími poplatky a co nejvyššími výnosy. Pokud věrohodný broker opravdu zkrachuje, tak by se měly uvést do chodu procesy popsané níže a většina prostředků by měla být obnovena.
Vyplacení části prostředků garančním fondem
Ve chvíli, kdy některý obchodník není schopen dostát svým závazkům, tak tuto skutečnost oznámí garanční fond:
Garanční fond uveřejňuje oznámení o neschopnosti obchodníka plnit své závazky vůči zákazníkům.
Zákazníci musí svůj nárok přihlásit v zákonné lhůtě; pro tento účel slouží „Přihláška nároků na náhradu“.
Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady
Česká národní banka může ve výjimečných případech tuto lhůtu prodloužit.
Nejprve byste se měli tedy dostat k části prostředků do výše 20 000 EUR v řádu několika měsíců. Důležité je slovíčko měli. Nikdy nevíme, co se přesně stane.
Konkurzní řízení
Po vyhlášení úpadku začne probíhat konkurzní řízení a zkrachovalá společnost se bude postupně likvidovat.
V tuto chvíli je důležité, aby byly prostředky investorů dle zákona oddělené od majetku zkrachovalého brokera. Protože pak si na ně nemohou činit nárok věřitelé.
A v teorii by se tyto prostředky měly „jen“ převést k nějakému jinému brokerovi, kde k nim znovu dostanete přístup a možnost s nimi dle libosti manipulovat. Jestli a kdy se tak ale opravdu stane, je bohužel jen teoretická otázka a bude záležet na každém individuálním případu a jeho povaze.
Případ MF Global
Z hlediska krachu brokera je mi známý jeden velký případ, a sice MF Global z roku 2011. V tomto případě se stalo přesně to, čemu má povinnost oddělení majetku předejít. Tento americký broker zneužil prostředky svých klientů k tomu, aby zakryl ztráty z obchodů s rizikovými státními dluhopisy během evropské dluhové krize (obchodoval na vlastní jméno s prostředky invesotrů s dluhopisy Portugalska, Řecka, Itálie a Španělska, aby navýšil zisky). Tyto obchody dělal mimo jiné i proto, aby zvýšil svůj zisk, který byl kvůli malým poplatkům nízký.
Tyto vysoce rizikové obchody dovedly MF Global až ke krachu v roce 2011. V tomto konkrétním případě byly postupně všichni klienti vyplaceni, ale trvalo to v některých případech i roky.
Více do detailu i se zdroji si o tom můžete přečíst třeba na Wikipedii. Já si z tohoto příkladu beru dvě ponaučení:
- Jakákoliv ochrana, byť je zakotvena v zákoně, člověka neochrání před chamtivostí a podvodem. Když se vedení brokera, banky, investiční společnosti nebo jakékoliv jiné společnosti rozhodne, že vás podvede, tak vás prostě podvede. A můžete pak doufat pouze v nastolení spravedlnosti. Můžete si ale být jisti jednou věcí. Nastolení spravedlnosti bude nějakou dobu trvat. A nikdo vám dopředu neřekne, jak dlouho.
- I přesto, že případ MF Global byl čistý podvod, tak se podařilo klientům vrátit většinu prostředků. Což mě naplňuje optimismem, že pokud nějaký broker zkrachuje „standardně“ a bude mít dle zákona oddělené prostředky klientů od svých vlastních, tak by následný proces měl být hladký.
Jak minimalizovat dopady případného krachu?
I přesto se nenechte opít rohlíkem a nenechte nic náhodě. Pokud plánujete po mnoho let hromadit velké prostředky, tak z hlediska bezpečnosti bych doporučil následující postup.
Zpočátku stačí pouze jeden broker
Na začátku své investiční dráhy si vyzkoušejte několik brokerů, abyste zjistili, který vám nejvíce vyhovuje. Jakmile si jednoho zvolíte, tak zůstaňte jen u něj. Z hlediska bezpečnosti není ze začátku potřeba investovat přes více brokerů. Případný krach pokryje garanční fond a obecně ty celkové částky nejsou nijak devastující. Alespoň tedy z dlouhodobého hlediska.
Později diverzifikace mezi více brokerů
Ale jakmile budete hromadit více a více prostředků, tak už je moudré přidat 1-2 další brokery. Tím zcela minimalizujete riziko, že přijdete o všechno. I kdyby jeden zkrachoval, tak máte dostatek prostředků u těch dalších, pokud budete něco potřebovat prodat, než se vypořádá konkurzní řízení. A pravděpodobnost, že ve stejném období zkrachují všichni, je opravdu minimální.
Diverzifikace instrumentů
A pokud chcete bezpečnost dovést do dokonalosti, tak můžete ještě uvažovat nad diverzifikací nakupovaných instrumentů. A to z toho hlediska, aby vaše prostředky byly uložené u různých custodianů. I custodian je totiž jen obchodní společnost, která se může dostat do problémů.
Pokud tedy celý život budete investovat jen u jednoho brokera a jen do jednoho jediného cenného papíru, tak se může třeba za 20 let stát, že se vaše portfolio dostane do problémů krachem jednoho jediného z několika subjektů v celém investičním řetězci.
Proto občas doporučovaný postup, že stačí pouze jedno celosvětové ETFko u jednoho brokera, mi z hlediska bezpečnosti nepřijde dostatečný. I pokud investujete jen do jednoho světového ETF, třeba VWCE od Vanguardu, tak není od věci časem přidat ještě jedno podobné ETF od jiného vydavatele (např. IWDA od Black Rock) a ideálně ho ještě nakupovat u jiného brokera.
Možná je to trochu paranoidní, ale jedná se o vaše celoživotní bohatství a opatrnosti není nikdy dost. V dnešním fintech světě je taková diverzifikace otázkou doslova jen pár kliků. A může vám to v budoucnosti ušetřit mnoho mrzení.
Závěrem
Kdybyste si z tohoto článku měli něco odnést, tak jsou to následující body:
- Základem bezpečnosti vašich prostředků u brokerů je výběr věrohodného partnera. Všichni brokeři zmínění v tomto článku věrohodní jsou.
- Vaše investice u evropských brokerů jsou kryté do cca 500 000 Kč pomocí garančního fondu.
- Každý broker v EU musí dle zákona oddělovat prostředky investorů od svých vlastních.
- Jakmile budete mít v cenných papírech více prostředků, není od věci založit si účet u dalších 1-2 brokerů.
Líbil se vám tento článek? Podpořte Fotra v další tvorbě!