DIP – revoluce v zajištění na důchod?

Už nějakou dobu se v médiích řeší tzv. DIP neboli dlouhodobý investiční produkt. Ten název jako takový je trochu zavádějící, protože se v podstatě nejedná o produkt. Jde spíše o režim investování, pomocí kterého se i obyčejní lidé mohou lépe zajistit na penzi s podporou státu, než pomocí klasických cest jako penzijní připojištění, penzijní spoření nebo prosté spoléhání se na státní důchod.

A právě od začátku roku 2024 vešla v platnost právní úprava, která DIP zavádí. Takže od 1.1.2024 si můžete DIP u vybraných institucí založit a začít spořit, resp. investovat.

Účelem tohoto článku je DIP krátce představit a nabídnout můj vlastní názor. Do představování nechci zabíhat moc detailně, protože o tom už bylo napsáno mnoho článků. Ale pro koho si myslím, že je DIP vhodný? A pro koho není? Jak ho budu využívat já sám? Co jsou podle mě ty hlavní výhody a na co si dát pozor? To jsou stěžejní otázky pro tento článek.

Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu.

Jednou z největších nevýhod standardního zajištění na penzi (pomocí doplňkového penzijního spoření – DPS) je velmi omezená kontrola nad tím, jak jsou mé peníze investovány. V DPS si vyberu akorát mezi konzervativní, vyváženou nebo dynamickou strategií a pak už musím doufat, že správce portfolia bude skvělý a bude dlouhodobě porážet trh.

A jak se ukazuje, oni většinou zas tak dobří nejsou a portfolia českých penzijních fondů výrazně zaostávají (ale přiznejme jim, že v roce 2023 si vedly docela dobře). V kombinaci s poměrně vysokými poplatky (1% za správu portfolia a 15% z výnosů + další jednorázové poplatky) jde tak o poměrně nevýhodný způsob, jak se zajistit na stáří.

Do roku 2024 vlastně žádná pořádná alternativa penzijních fondům nebyla. Člověk může samozřejmě investovat po své ose, ale do toho se ne každému chce. Což chápu. Je potřeba založit účet u brokera, vyznat se v jednotlivých instrumentech, neustále myslet na nákupy, neprodávat a tak dále. Plno lidí to odradí.

A tento problém řeší právě DIP. Je to totiž způsob, jak si zachovat většinu výhod známého penzijka, ale zároveň mít kontrolu nad tím, do čeho investuji. A ještě za mnohem výhodnějších podmínek.

Jak je to možné? Je to tím, že poskytovatelé DIP vám vlastně jen zpřístupní finanční trh za určitých podmínek daných státem. Tudíž nemusí mít kontrolu nad vaším portfoliem a vy si tak můžete investovat třeba jen do indexových ETF. Vaše výnosy se pak povezou s trhem a v kombinaci s příspěvkem zaměstnavatele a daňovými výhodami to může být zajímavý způsob pro obyčejné lidi, jak se zajistit na důchod.

O výhodách investování do akciových indexů si přečtěte více v článku Akciové indexy – investujte do nich a budujte bohatství.

Hlavní výhody a podmínky DIP

Už jsem to nakousl výše, ale hlavní výhody investování v rámci DIP za mě jsou:

  • investování do pouze mnou vybraných instrumentů, které daný poskytovatel nabízí (akcie, dluhopisy, ale třeba i kryptoměny)
  • příspěvek zaměstnavatele (zaměstnavatel vám může přispívat až 50 tisíc Kč ročně bez odvádění zdravotního a sociálního pojištění)
  • výrazně nižší poplatky ve srovnání s DPS
  • daňová úleva až 48 tisíc Kč ročně (není zde žádný minimální vklad jako v DPS, prostě o příspěvky od 1 Kč až do výše 48 tisíc Kč ročně si můžete snížit základ daně a ušetřit tak až 7 200 Kč na dani)
  • DIP poskytuje širší plejáda institucí než DPS. Mají ho možnost nabízet i brokeři nebo robo-advisor platformy jako Portu
  • DIP můžete mít otevřený u více poskytovatelů najednou. Daňový odpočet se počítá ze všech dohromady

Abyste mohly čerpat všechny výhody, tak se to samozřejmě neobejde bez nějakých omezení a podmínek:

  • hlavní podmínkou je, že prostředky můžete bez postihu vybírat až po 60. roce života a zároveň musíte investovat nejméně 10 let. Není to buď a nebo. Tyhle dvě podmínky musí platit současně
  • nelze bohužel převést prostředky z DPS do DIP. Lze pouze DPS zrušit, akceptovat poplatky za předčasný výběr a převést je do DIP
  • na DIP bohužel nemůžete dostávat příspěvky od státu

Pro koho je DIP vhodný

DIP je podle mě vhodný hlavně pro lidi pobírající příspěvek zaměstnavatele. A to proto, protože díky poplatkovým podmínkám je mnohem výhodnější než DPS. A příspěvek zaměstnavatele jinam než na DPS nebo DIP nedostanete.

Zároveň mi ale nepřijde jako úplně nejlepší nápad si tam investovat více než je nutné z hlediska podmínek poskytovatele a případně i zaměstnavatele. To z toho důvodu, že ve chvíli, kdy maximalizujete příspěvek zaměstnavatele, tak už prakticky nemáte žádný důvod tam dávat více.

Daňové zvýhodnění 7 200 Kč ročně je totiž poměrně málo. To vám dlouhodobě nevykompenzuje roční správcovský poplatek, byť je poměrně nízký. Po více letech investování začne mít fixní zvýhodnění stále marginálnější vliv na celkové zhodnocení. Je tak výhodnější si hlavní porci investic řešit napřímo přes brokera a správcovskému poplatku se kompletně vyhnout.

Pro koho DIP vhodný není

DIP podle mě není vhodný pro lidi, kteří si chtějí své investice spravovat sami a zároveň nemají příspěvek zaměstnavatele. V takovém případě bych si DIP vůbec nezakládal.

Jedna z největších výhod DIP (možnost kontroly portfolia) se pak totiž stává jednou z jeho největších nevýhod. Protože ve chvíli, kdy mám možnost si portfolio řídit sám bez poplatku napřímo, tak proč bych za něj ten poplatek platil? V DPS mohu mít alespoň naději (byť velmi malou), že profesionální správce mého portfolia bude porážet trh i po započtení poplatků.

To v DIP prakticky nejde. Resp. jde, protože lze investovat i do podílových fondů, ale ty mají vysoké poplatky.

Nicméně když mám možnost koupit si ETFko na S&P 500 u brokera bez poplatku, tak proč bych za tu stejnou investici v rámci DIP ještě platil roční správcovský poplatek nebo nějaké další poplatky za nákup?

Pokud ale chcete zodpovědně investovat na důchod, ale z nějakého důvodu to nechcete dělat přes brokera (nedůvěra, neznalost, složitější nákup instrumentů, nevěříte, že byste to vyseděli apod.), tak potom dává smysl investovat přes DIP i větší částky.

Na co si dát pozor

Ať už budete DIP využívat jakkoliv, tak je potřeba si dát pozor na několik věcí. Možná časem vyvstanou ještě další, jak se to bude postupně zajíždět a rozšiřovat, ale v tuto chvíli jich vidím několik následujících:

Dodanění v případě předčasného výběru

Pokud nesplníte podmínky a vyberete peníze z DIP předčasně, tak budete muset vrátit daňové zvýhodnění za posledních 10 let. A to už po více letech může docela štípnout.

Danění z prodejů a dividend

Investování přes DIP je vlastně úplně stejné, jako jakékoliv jiné investování. Pořád kupujete ty stejné cenné papíry, akorát za určitých podmínek. A s tím je také spojená případná daňová povinnost.

Platí tak klasický hodnotový (objem prodejů nad 100 tisíc Kč ročně) i časový test (držení cenných papírů po dobu delší než 3 roky). A také právní úprava danění dividend (uvádění do daňového přiznání v případě příjmu z dividend nad 20 tisíc Kč). Jak to funguje v DIP?

Pokud se časem rozhodnete, že vlastně chcete vaše DIP portfolio poskládat úplně jinak, tak můžete. Nikdo vám v tom nebrání. Pokud v režimu DIP prodáte cenný papír a nakoupíte pak jiný (u stejného poskytovatele), tak sice neporušujete podmínku předčasného výběru (protože nic nevybíráte), ale může vám tím vzniknout daňová povinnost, pokud nesplníte časový nebo hodnotový test. A byť ty peníze zůstanou v DIP, tak musíte odvést příslušnou daň.

Podobně to platí pro dividendy. Pokud si nakoupíte nástroje, které vám generují nějaké cash flow (dividendy), tak vám může vzniknout povinnost dividendy uvést do daňového přiznání (při příjmu vyšším než 20 tisíc Kč za rok). Dividendy už jsou sice zdaněné (při platnosti smluv o zamezení dvojího zdanění, což platí skoro vždy), ale musíte je nad tento limit uvést do přiznání.

Jak z toho ven?

Ideálně tak, že se těmto povinnostem úplně vyhnete (legálně). Pokud budete například nakupovat akumulační ETF, tak vám nebude vznikat žádná povinnost ohledně dividend. A pokud splníte hodnotový test 100 tisíc Kč a/nebo časový test 3 roky, tak po případném přesunu části portfolia do jiných instrumentů se vyhnete i danění prodeje.

Vyhnout se tomu tedy dá jednoduše, ale je potřeba na to myslet, aby pak nenastalo nějaké nečekané mrzení. Mám trochu obavu, že si DIP založí plno lidí, kteří na toto myslet nebudou (resp. ani třeba nebudou vědět, že na něco takového myslet mají) a mohou se pak dostat do zbytečných problémů.

Konkrétně na Portu bych si pak zvolil DIP přes vlastní strategii, kde si budete případný rebalanc řídit sami. Ale ideálně na to až do důchodu nebudete sahat vůbec a ohledně daní pak nemusíte řešit vůbec nic. Pokud byste si zvolili strategie řízené Portu, tak Portu pak za vás portfolio rebalancuje, aby odpovídalo strategii a daňová povinnost vám pak vzniknout může.

Nepřehledné poplatky některých poskytovatelů

Řada poskytovatelů DIP se tváří, že za něj neúčtuje žádné poplatky. To je technicky pravda. Některé banky nebo např. Patria opravdu neúčtují žádné extra poplatky za DIP.

Nicméně jak jsem psal výše, jedná se stále o investování na finančních trzích. A každý poskytovatel má ceník, který se vztahuje na jakékoliv investice včetně DIP. Případně mají nějaké o trochu výhodnější podmínky.

A většina těchto institucích si dává záležet na tom, aby jejich ceník byl co nejméně přehledný. Pozor tedy na to, které poplatky se vztahují na vámi vybrané investice. Abyste pak nebyli překvapeni. 

Aktuální přehled poskytovatelů DIP (říjen 2024)

Jak plánuji DIP využívat já

Myslím si, že pro málokoho je vhodné se na důchod zajišťovat pouze pomocí DIP nebo DPS. Existují výhodnější varianty investování. Mám na mysli přímé investice přes brokera bez jakýchkoliv omezení a podmínek. Nicméně své místo v investičním portfoliu určitě DIP má. Hlavně pro běžné lidi, kteří chtějí využít podporu zaměstnavatele a daňové úlevy.

Pro mě osobně DIP představuje také výhodu v tom, že už nebudu muset dělat takové to dvouleté kolečko, kdy jednou za dva roky vybírám DPS, zainvestuji po vlastní ose a založím nové. To dělám proto, abych na DPS pouze pobíral příspěvek zaměstnavatele a věřím tomu, že si to ale dokážu zainvestovat lépe. A DPS lze vybrat nejdříve právě po 2 letech.

O DPS si přečtěte více v článku Chystané změny v doplňkovém penzijním spoření. Vyplatí se?

A jelikož má DIP mnohem nižší poplatky, tak mi tato potřeba odpadá, protože ani dlouhodobě nebude o tolik méně výhodný než přímé investice přes brokera. Mohu si ho tedy jednou založit a nechat pracovat až do důchodu.

Ale i tak si plánuji do DIPu investovat pouze nutné minimum a pobírat příspěvek zaměstnavatele. Ostatní volné prostředky si budu investovat napřímo tak, abych se vyhnul veškerým omezujícím podmínkám s výběrem, rebalancem apod.

DIP u Portu

V článku „Jak investuje Fotr ve vatě“ se dozvíte, že momentálně investuji přes dvě platformy. Konkrétně XTB a Portu. XTB zatím DIP nenabízí, ale Portu je jedna z prvních platforem, kde bylo možné si DIP sjednat hned od začátku roku 2024.

Portu nabízí DIP se zvýhodněným poplatkem pouze 0,5% p.a. pro všechny strategie kromě Investiční rezervy, kde je poplatek dokonce jen 0,25%. Pokud byste měli zájem si DIP na Portu založit, můžete tak učinit přes odkaz níže.

Poplatek 0,5% se může ve srovnání s konkurencí, která často inzeruje žádné extra poplatky za DIP, zdát jako vysoký. Ale má to jednu zásadní výhodu. Pokud si zvolíte strategii řízenou Portu, tak se o nic dalšího nestaráte a Portu všechno řeší za vás. Žádné další skryté poplatky Portu neúčtuje.

U poskytovatelů jako banky a brokeři si buď musíte řídit své investice sami, nebo investujete do nějakého podílového fondu, kde jsou poplatky nakonec mnohem vyšší a nepřehledné.

Na Portu máme i investice pro děti. Více si o tom můžete přečíst v článku Jak investují děti ve vatě. Vlastní investice mám přímo u brokera.

Dopočítání zvýhodněného poplatku Portu

Zmíněný poplatek 0,5 % na Portu je zvýhodněný. Je tedy nižší, než má Portu u klasických strategií mimo režim DIP. Na to také pozor. V případě předčasného výběru budete muset nejen vrátit daňové odečty za posledních 10 let, ale také vám Portu zpětně dopočítá poplatek, jako byste tu investici celou dobu měli mimo DIP.

Pokud si budete sjednávat DIP u jiné instituce, tak se ujistěte, jestli tam není nějaká podobná podmínka. Toto je v režii každého poskytovatele, takže to bude mít každý jinak.

Závěrem

Abych to shrnul, tak za mě se žádná velká revoluce v zajišťování na důchod zatím nekoná. Jak už jsem zmiňoval výše, jedna z největších výhod DIP je zároveň jedna z jeho největších nevýhod. Myslím tu možnost kontroly portfolia.

Lidé, kteří si své portfolio řídí sami, nemají důvod, kvůli správcovským poplatkům, do DIP investovat větší částky. A naopak lidé, kteří se tomu takto věnovat nechtějí, si zase přesně kvůli tomu nejspíše DIP vůbec nezaloží, protože to pro ně může být moc složité.

Pro koho podle mě DIP je a není jsem popsal výše. Stejně tak to, jak si myslím, že je nejlepší ho využívat. Není to slovo svaté. Někdo jiný na to může mít jiný názor. Takto to dává největší smysl mně.

Líbil se vám tento článek? Podpořte Fotra v další tvorbě!

5 názorů na “DIP – revoluce v zajištění na důchod?”

  1. Ahoj, diky za clanek. DIP urcite uzitecny, ovsem trochu (v dobrem) polemizuji s Tvym doporucenim: DIP lze udelat i primo u brokeru (napriklad Patria). Pokud to clovek bude smerovat tam (s nulovym poplatkem nad bezne sluzby, tj nizsim nez 0,5% v Portu), tak realizace plnych 7200 danove vyhody neni od veci. I bez maximalizace teto danove vyhody je to pak (pro zkusenejsiho investora) u brokera levnejsi nez v Portu.
    Jinymi slovy: kdyby z Tvych oblibenych poskytovatelu (nijak timto neshazuji jejich sluzby a pisi to fakt neutralne) delali dip i v xtb nez dodatecnych poplatku, tak si troufnu tvrdit, ze sam si jej v xtb otevres a nedoporucis portu 😉 a jini brokeri dip nabizeji.

    1. Ahoj, děkuju za přečtení a komentář. Určitě fér point.

      Za mě tam je ještě jeden rozměr, který v očích mnoha lidí favorizuje služby jako Portu. A to je pohodlnost. Ne každý chce investovat přímo přes brokera a raději si připlatí za to, že to celé někdo udělá za něj. Na Portu pošlu peníze a už dál nepřemýšlím, pokud mám nastavenou některou z jejich strategií. U brokera si to musím celé nastavit a spravovat sám.

      Navíc brokeři mají nějakou základní poplatkovou strukturu (i když v rámci DIP tam není poplatek navíc), ve které se člověk musí vyznat, aby si mohl vypočítat, jestli a jak je to pro něj výhodné. A zrovna Patria ji má docela složitou a ty poplatky relativně vysoké vůči běžným příspěvkům do důchodových portfolií normálních lidí. Pro různé instrumenty mají různé poplatky na různých trzích. Někde fixní, někde v procentech a ještě po gridech dle objemu obchodu.

      Takže aby se v tom člověk vyznal, tak musí vědět, co kupuje, kde se to obchoduje a jaký poplatek se na to vztahuje.

      A když třeba moje sestra, co nikdy neinvestovala, otevře sazebník Patrie, tak ho zase hned zavře a půjde jinam. 😀

      Ale jinak ano, pokud by DIP zavedli na XTB (dle mých posledních informací to v tuto chvíli ale není na pořadu dne, nicméně se tomu chtějí věnovat v příštích měsících), tak přejdu tam a ten poplatek co nejvíce minimalizuji přímo u brokera.

      Já se v tom rád pohrabu a vypočítám si, co je pro mě výhodnější. Ale plno lidí to nebude chtít dělat a pro ty může být Portu, nebo i jiné podobné platformy, vhodnější.

  2. Ahoj, určitě by teď bylo velmi atraktivní na konkrétních a řekněme nejpravděpodobnějších scénářích vypočítat body zvratu (do kdy je výhodnější jet DIP – daňové úlevy a přísp.zaměstnavatele a od kdy už ne, protože poplatek procentem z portfolia požere celou daňovou úlevu), aby si každý udělal obrázek pro svou situaci. Za sebe bych určitě doporučil zvažovat:
    – různé poskytovatele (za sebe bych asi vybíral Portu a Patrii)
    – různé měsíční částky placené zaměstnancem (2000 Kč a 4000 Kč)
    – různé měsíční částky placené zaměstnavatelem (2000 Kč a maximální, tj. 4166 Kč)
    – různé horizonty (určitě bych zahrnul 10 let, 20 let, 30 let)

    Úplně nejlepší by asi bylo pro každého poskytovatele (minimálně ale Portu a Patrii) udělat něco jako interaktivní graf, kde po zadání horizontu a výše obou měsíčních příspěvků vypočítá reálný bod zvratu (tj. výše portfolia a/nebo časový horizont) pro daného poskytovatele, od kdy už se nevyplatí jet v DIPu (a za procenta z portfolia). Ale asi to nebude úplně snadné…

    Jakmile se objeví nějaký nízkonákladovější poskytovatel, mělo by být možné přejít z jednoho DIPu do druhého (aniž by člověk musel vracet daňové úlevy plynoucí z DIPu), ale samozřejmě podle časového a hodnotového testu.

  3. Druhá věc je, že pokud zaměstnanec nemá příspěvky od zaměstnavatele, tak si může (přinejhorším) přestat investovat svoje tvrdě zdaněné 2000 Kč měsíčně a místo toho se dohodnout se zaměstnavatelem na snížení čisté mzdy o cca 2280 Kč, což znamená snížení hrubé mzdy o cca 3000 Kč, což znamená úsporu zaměstnavatele na mzdových nákladech cca 4160 Kč. Takže PŘI ZACHOVÁNÍ STEJNÝCH MZDOVÝCH NÁKLADŮ zaměstnavatele můžu investovat buď tvrdě zdaněných 2000 Kč anebo přes 4000 Kč přímo od zaměstnavatele. A to už je výrazně větší paráda, než daňová úspora 7200 Kč ročně.

  4. Na základě Vašeho článku jsem si udělala ve svém vlastním finančním výhledu 2 modely, kdy srovnávám varianty stejné investice do Portu (0,5%) a napřímo přes brokera bez poplatku. Těch 0,5 % tam samozřejmě v určitém bodu začne úřadovat významně, nicméně neméně významně může úřadovat i ta daňová úleva 7200 Kč.
    Já v tuto chvíli nemám zaměstnavatele, který by mi na DIP přispíval, takže mluvím čistě o vlastních vkladech. A za předpokladu, že optimalizuji dle daňové úlevy a na DIP dávám pouze 48000 Kč ročně, je oněch 7200 Kč v podstatě jako 15% zhodnocení tohoto vkladu (na tato procenta se nevztahuje složené úročení, protože částka je konstantní, ale i tak je významná při tomto výpočtu).

    Když se vrátím ke svým modelům, tak to vypadá následovně:

    * model A – vše investuji napřímo bez poplatků a nedostávám od státu nic

    * model B – investuji do DIPu přesně 48000 Kč ročně a získávám 7200 Kč ročně zpátky a (!!!) tuto částku dále reinvestuji (!!!) – buď znovu do DIPu, nebo vedle napřímo u brokera – já počítám konkrétně s DIPem u Portu, kde je 0,5% poplatek, tj. o 0,5 % nižší zhodnocení než u stejné investice napřímo

    Porovnání těchto modelů mi vychází tak, že model B je výhodnější než model A minimálně 37 let ode dneška (v případě nejoptimističtějšího scénáře zhodnocení 9 %), v konzervativnějších scénářích (5 %) vydrží i o pár let déle, než dojde k bodu zlomu. Jelikož 60 let mi bude za 34 let, pořád „stíhám“ a je pro mne tedy model B stále výhodnější – alespoň dle mých laických nadšeneckých propočtů. Ty jsou samozřejmě velmi teoretické, jelikož nikdo nevíme, jaké bude reálně zhodnocení, zhodnocení nebývá konstantní, bůhví, jak budou vypadat podmínky DIPu a důchodu nebo investování u brokerů v příštích desetiletích atd… Pokud jsem přesto opominula nějakou proměnnou, budu ráda za zpětnou vazbu (asi jednou takovou významnou, se kterou se ovšem obecně blbě kalkuluje, je inflace).

    Alespoň co se týče mé konkrétní situace tedy nesouhlasím s tvrzením, že DIP nedává smysl bez příspěvku zaměstnavatele (toto bych řekla spíš o DPS). Mluvím ale pouze o své osobní situaci – kdo má investiční horizont delší, výhodnější podmínky na DIPu, nebo už čerpá daňovou úlevu na jiném produktu (např. životko), tak to může mít jinak.

    Jinak ale souhlasím s tím, že investovat do tohoto produktu cokoliv navíc není výhodné a je lepší mít zbytek peněz v produktech, kde k nim máte přístup bez sankcí „kdykoliv“. Také souhlasím s tím, že lepší investovat přes DIP než vůbec a že Portu (DIP) je super pro lidi, co se v investování toliko neorientují. 🙂

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *