V nedávném článku (Jak investuje Fotr ve vatě) jsem popisoval svůj přístup k investicím a dlouhodobému budování majetku. Ale jelikož máme dvě děti, tak samozřejmě řešíme i jejich finanční budoucnost.
V článku Děti a finance – tlačte to do nich od kolébky jsem se zase věnoval obecnému přístup k finančnímu vzdělávání našeho potomstva (kterým je v době psaní těchto řádků 3,5 roky a 10 měsíců). A v tomto článku více zabrousím do toho, proč jsme vybrali finanční produkty, jaké jsme vybrali a co si od toho slibujeme. A doufám, že z toho pak zase úspěšně vybrousím.
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu.
Obsah článku
ToggleJak k investicím pro děti přistupují Češi
Když přijde na spoření a investování peněz pro děti, tak jsme my Češi podobní, jako v mnoha jiných oblastech = jsme konzervy. Jdeme osvědčenými cestami a používáme klasické produkty, které mají minimální riziko, ale také minimální výnos.
A s dětmi o tom navíc moc nemluvíme. To bylo téma výše zmíněného článku. Nyní se ale zaměřme více na samotné produkty.
Vycházím z dat z roku 2020 od Portu. Jsou to sice už 4 roky stará data, ale pochybuji, že se něco významného od té doby změnilo.
Dle tohoto průzkumu spoří nebo investuje svým dětem 70 % rodičů. Což je docela slušné. My Češi jsme obecně spořivý národ. Bohužel jsme v tom ale zbytečně konzervativní a také zaostáváme s příjmy, takže naspořené částky nejsou většinou moc velké. Což je zase na jinou debatu. Aktuální data k tomu, jak a kolik Češi šetří najdete na Indexu prosperity.
Co se týče odkládání pro děti, tak 59 % lidí využívá stavební spoření, 39 % spořící účty a 15 % investiční životní pojištění. To jsou přesně ty velmi konzervativní volby.
Podílové fondy využívá 7,5 % rodičů a akcie, dluhopisy a další nástroje finančního trhu pouze něco kolem 4 %.
Konzervativní přístup ke spoření dětem je dnes nedostatečný
“V čem má ruce stát, od toho ruce pryč!”
A je to vlastně vůbec špatně, že je většina rodičů tak konzervativních? Vyloženě špatně to podle mě není. Něco je totiž vždycky lepší než nic. A v tomto případě to platí dvojnásob.
Když pak dítě dospěje, tak mu můžete usnadnit vstup do života, ať už si to představujete jakkoliv. Může to být příspěvek na byt, na zahraniční studia, na rozjezd podnikání nebo cokoliv jiného.
Ale tento přístup ke spoření dětem je v dnešní době nedostatečný. A to hned z několika důvodů:
- U produktů typu stavebka a spořáku je takřka 100% pravděpodobnost, že budou spořené peníze dlouhodobě reálně ztrácet na hodnotě. Tedy, že inflace bude vyšší než výnos. Současný vysoký výnos na spořících účtech kolem 5 % je sice pěkný, ale v dohledné době nejspíše díky zkrocené inflaci výrazně klesne.
- S tím souvisí i fakt, že tímto způsobem velice těžko naspoříte na základ na budoucí koupi nemovitosti. Což je často i cíl spoření pro děti. Pokud tedy nebudete spořit vysoké částky. Úspory totiž budou dlouhodobě ztrácet na hodnotě a ceny nemovitostí naopak s velmi vysokou pravděpodobností dále porostou.
- Stavební spoření je produkt se státní podporou, což oproti většinovému názoru považuji za jednu z nejhorších věcí obecně. Jste tak závislí na tom, co si vláda zrovna vymyslí. Ať už jsou to poplatky, příspěvky, daňové podmínky, podmínky výběru nebo cokoliv jiného. V čem má ruce stát, od toho ruce pryč! Těch pár tisíc ročně za to nestojí.
- Těžko se pomocí těchto produktů předávají dítěti nějaké znalosti o našem finančním systému. Je to prostě moc statické a nudné.
Jak to tedy dělat lépe?
Vyvstává potom logická otázka: Co s tím?
“Naučte své děti myslet jako investoři.”
Když si přečtete články nebo knihy zabývající se finanční výchovou dětí, tak je tam plno dobrých rad. Abychom je naučili hospodařit, nezadlužovat se, nakládat s kapesným, spořit apod. To všechno jsou důležité věci.
Nečetl jsem samozřejmě úplně každý materiál k tomuto tématu. Ale co jsem měl tu čest, tak mi tam vždy chyběla jedna extrémně důležitá věc: Naučte své děti myslet jako investoři!
Aby si hned někdo nedělal předčasné závěry. Nemyslím tím udělat z nich profesionální správce portfolií. Ale naučit je, aby jako investoři mysleli. Aby pro ně bylo přirozené vydělané peníze dále rozmnožovat, ne je jen utrácet a trochu šetřit.
Hlavní je děti naučit zacházet s penězi
“Vaší nejsilnější zbraní je váš příjem, ale musíte s ním umět zacházet.”
Mnoho rodičů má na své děti nároky v tom smyslu, že chtějí, aby studovali nějaký obor, kde budou jednou mít vysoké příjmy. Ať už je to právník, doktor nebo cokoliv jiného. Což je v pořádku, protože mají pak vyšší šanci na kvalitní život. Ale ve skutečnosti je téměř úplně jedno, jak vysoký máte příjem, když s ním pak neumíte zacházet.
Nemám data za ČR, ale například v USA mají zrovna doktoři pověst profese, kterou vykonává mnoho finančně negramotných lidí s velmi vysokým příjmem (což jsem se dočetl v knize The Millionaire Next Door a zmiňuje to občas i Dave Ramsey v jeho show).
Ale platí to i obecně. V USA je roční příjem 100 tisíc dolarů považován za jakousi metu, kdy má člověk už vysoký příjem. A až 50 % z těch, kteří tento, nebo vyšší příjem mají, žije od výplaty k výplatě. Jenom upozorňuji, že 100 tisíc dolarů je přes 2 miliony korun ročně.
Což odpovídá příjmu 166 tisíc Kč měsíčně. Kolik českých domácností to má? Dle Českého statistického úřadu byla průměrná mzda ve 3. čtvrtletí 2023 necelých 43 tisíc Kč. Na což nedosáhne cca 66% pracujících. Takže i v případě domácnosti se dvěma průměrnými příjmy jsme na polovině příjmu 100 tisíc dolarů. A i přesto s tím polovina domácností v USA žije od výplaty k výplatě.
Pokud ale své děti naučíte myslet jako investoři, tak je pak už skoro jedno, čím jednou budou. Jestli budou dělníci, úředníci, učitelé, doktoři, právníci, umělci, sportovci nebo cokoliv jiného. Pokud totiž budou umět přemýšlet jako investor, tak se pravděpodobně budou mít finančně velmi dobře bez ohledu na zaměstnání a příjem.
Dobře, ne úplně 100% bez ohledu na příjem. V případech extrémně nízkých příjmů u samoživitelek apod. je to vždycky složité. Ale dovolím si tvrdit, že někde od úrovně mediánového příjmu to obecně platí. O to víc v situaci, kdy jsou na to dva partneři spolu.
Jak myslí investor a proč je to důležité
Ale co mám tím investorským myšlením vlastně na mysli? Pokud si přečtete některé články na tomto blogu, tak vám to asi bude jasné. Pro účely tohoto článku to shrnu do několika bodů, které by měly být našim dětem před dosažením dospělosti samozřejmé:
- Mít základní přehled o finančním systému. Kde se berou peníze? Jak fungují banky? Jak se vydělávají peníze? Jak fungují úroky a složené úročení? Co to je inflace a jak ovlivňuje moje úspory a příjem? Na tohle vše a plno dalšího by do dospělosti mělo dítě znát odpovědi a mělo by to pro nej být naprosto přirozené.
- Tvořit přebytky. Dostane dítě kapesné, dárek od babičky nebo vydělá první peníze na brigádě? Jeho první myšlenka by měla být, kolik z toho dokáže dát stranou a co s tím udělá. A až poté, co si za zbytek koupí.
- Přebytky investovat. Jelikož dítě ví, jak funguje finanční systém, tak zároveň také rozumí tomu, že se přebytečné peníze musí investovat. Jinak totiž ztrácí na hodnotě. Také ví, že dlouhodobě se pomocí finančního systému dají vydělávat velké peníze a proč to má smysl. A ne, není to proto, abych si jednou mohl koupit dvoumetrovou televizi se 16K rozlišením.
- Umět plánovat. Dítě by mělo umět plánovat své finance. A to jak na krátkodobé, měsíční bázi, tak dlouhodobě do konce života. Jeho investiční horizont by mělo být nekonečno. Přečtěte si, jak k plánování přistupuji já.
- Celoživotně se vzdělávat. Odchodem ze školních lavic, ať už je to jakákoliv úroveň vzdělání, to nekončí. Naopak to spíše začíná. Dítě by se mělo dlouhodobě vzdělávat v různých oblastech života. Osvojovat si nové dovednosti, číst a nikdy s tím neskončit.
- Hledat v životě příležitosti. Během života vyvstane obrovské množství příležitostí. Je důležité, aby bylo pro naše děti přirozené je vyhledávat a nebát se jich.
Že je to pro dítě moc náročné a mělo by si užívat dětství a o tyto věci se starat až v dospělosti? Není. Děti jsou přirozeně zvídavé a rozhodně platí, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Pokud si všechny tyhle věci osvojí už během dětství, tak bude mít v dospělosti mnohem vyšší šanci na úspěch a bohatý život.
Dětem investujte a zapojujte je do toho
Všechno výše zmíněné bychom jako rodiče měli mít na mysli, když dětem šetříme na budoucnost. Jenom odkládat peníze do nějakého produktu typu stavebko nebo spořák je jednoduše málo. Jednak tam pak bude reálně mnohem méně, než by mohlo být a jednak to je dítěti dlouhodobě téměř k ničemu, protože ho to nic nenaučí.
Proto jsem toho názoru, že bychom dětem měli investovat a hlavně to zároveň používat jako edukační nástroj. Více jsem to rozebíral v už zmiňovaném článku. Ale důležité je, aby dítě mělo přehled o tom, že něco takového probíhá. A ideálně, aby to bylo na jeho jméno a mělo k danému účtu přístup k prohlížení. Jsem si 100% jist, že to pak bude generovat mnoho otázek a dítě se bude v investování a penězích obecně přirozeně vzdělávat.
A jak to mají Děti ve vatě
Naše děti to mají přesně tak, jak jsem popsal výše. Pravidelně jim investujeme a až budou trochu větší, tak je do toho začneme aktivně zapojovat. Konkrétně mají obě investiční účet na své jméno u Portu, pro které jsme se rozhodli z několika důvodů:
- Účty jsou na jejich jméno
- Dostanou nahlížecí přístup
- Mají zainvestováno v mixu akcií a dluhopisů (pomocí ETF) z celého světa
- Portu investuje pasivní strategií
- Poplatek za správu je jen 0,25%
Proč si raději neudělám účet na své jméno?
Hlavní nevýhodou účtu na jméno dítěte je, že od 18 let s ním může libovolně nakládat. Takže když se po dosažení plnoletosti rozhodne, že všechno vybere a utratí, tak mu v tom nezabráníme. To je asi nejčastější dotaz a občas i výtka, co dostávám, když někomu řeknu, že naše děti mají investice na své jméno.
Primárním cílem investičního účtu pro děti na Portu je ale jejich vzdělávání. Proto trvám na tom, že to musí být na jejich jméno. Aby měly pocit, že to je jejich. Že se jich to týká a mají za to zodpovědnost. Jsem přesvědčen, že to je cesta k tomu, aby měly jednou vysokou finanční a investiční gramotnost a majetek dále rozmnožovaly.
Ale mám samozřejmě zadní vrátka, protože na to máme jen jeden pokus. Kromě investičního účtu na jméno dětí ještě využívám Investiční plány na XTB. Ty jsou na mé jméno, ale mám založené speciální plány, které jsou určené k hromadění prostředků pro děti.
Pokud by tak děti rozfofrovaly všechny prostředky z Portu, tak pro ně budeme mít připravené další peníze, které už ale využijeme dle svého uvážení.
Závěrem
V materiálech o finančním vzdělávání dětí se pravidelně opakuje, že spořením nebo investováním jim můžeme usnadnit vstup do života. Čímž se většinou myslí to, že jim ty peníze pak pomůžou s nákupem nemovitosti, náklady na studia, svatbu nebo cokoliv dalšího.
Podle mě je ale důležité myslet o úroveň výše. Investování pro děti by mělo primárně sloužit jako nástroj k vzdělávání a k tomu, aby se naučily myslet jako investoři. Poté budou už v těch 18 letech umět s penězi dobře nakládat a vědět, že nejsou jen k tomu, aby se utrácely za kraviny.
Líbil se vám tento článek? Podpořte Fotra v další tvorbě!
Pingback: DIP - revoluce v zajištění na důchod?